-I=I-I-IYI- is not about listening. It´s about living...

Dnes po dlouhé době jsem si vzala do postele notebook. Vlastně jsem s ním zde neseděla od doby, kdy jsem opustila střední. Mám k tomu totiž zvláštní důvod. Zdál se mi sen o Villem a já ho musím rychle sepsat, než ho zapomenu, takže...


Byly jsme s Mikkou na koncertě. Klasicky jsme se nějak dostaly na pódium, ale jak, to nevím. Vím, že se vyhlašovala cena pro nejlepšího bubeníka. V tu chvíli jsem si uvědomila, že myslím na Mikka z Apocalypticy a popošla jsem blíže k plakátu, kde bylo všech 10 finalistů. Z davu jsem zaslechla, že postoupil i Bob z MCR. Již z dálky jsem na billboardu rozeznala uhrančivý pohled Villeho Vala a za ním celé HIM. Cože? No ano, také hraje na bicí, ale asi by mě nenapadlo, že tam bude zrovna on.V tu chvíli ho vyvolali na pódium a já jen viděla, jak Ville přichází a sedá si za bicí. Začaly jsme s Mikkou volat: „Ville,Ville,Ville….“ A do toho tleskaly…Dav se k nám přidal, moderátor byl trošku překvapený, říká, že Ville měl nedávno tolikáté narozeniny a Ville se usmíval. Hned jsem měla v ruce foťák a fotila. Jak jsem zvedla foťák do výšky a dívala se na jeho displej, uvědomila jsem si, že tuhle fotku už jsem někde viděla. Už nevím, zda Ville začal hrát nebo ne, ale i paličky v rukou měl, co si pamatuji.


Čekaly jsme na Villeho v zákulisí, opravdu jsme na něj nečekaly dlouho, přišel skoro okamžitě. V tu chvíli se tam objevila celá kapela, hlavně si pamatuju Migého.To asi proto,že jsme samozřejmě začali hned na Villeho mluvit, protože by nám jinak odešel s nimi. On se pozastavil a já ho požádala, zda bychom se s ním mohli vyfotit….A foťák jsem svěřila Migému. Aby si nepřipadal jen využitý z ohledu fotografa, rychle se ptám, jak se má, ale jemu to očividně neva, protože se hned sápe po foťáku. Je to poprvé, co jsem mluvila ve snu anglicky. Pokaždé, když se mi zdálo o HIM nebo o Villem, jsem s ním mluvila tak, že jsem si neuvědomovala, jakou řečí mluvím. Nejspíš to ale byla čeština a i on na mě s ní mluvil. Tady jsem ale jasně přemýšlela nad anglickými slovíčky, formulovala věty…Když jsem se ptala Villeho na fotku, zdálo se na chvíli, jakoby chtěl říct „Už zase“, ale pak se mile usmál a už se připravoval k focení.Migému jsem začala vysvětlovat, jak se s mým foťákem pracuje, ale on hned, že ví a bylo.Cvaknul poprvé a já mu říkám, ať to vezme pro jistotu ještě jednou…To už jsme se ale s Villem rozešli bůhví kam a já si jako poslední pamatuju pohled na Villeho, zda mi nedělá na fotce xichty, jak o vždy velice rád, a otázku k Migému, zda už to podruhé vyfotil a on mi říká, že ne…


Dostali jsme se bůhví kam. Asi parkoviště. Tam bylo fanoušků víc než jenom my dvě s Mikkou. Pamatuji si asi dalších 5 lidí. Chtěla jsem si samozřejmě nechat Villeho podepsat…Jenže ostatní to samozřejmě chtěli taky a já vidím Villeho, jak stojí před tou řadou lidí a povzdechne si, že ho zase bude bolet ruka :-D Každého se ptá na jméno a já se pokorně zařazuji do fronty. Najednou je tam lidí mraky, všichni mě předbíhají, tak se snažím obhajovat své místo a zatím koukám po Villem. Už jsem kousek od něj a o to víc je těžší je udržet si místo v řadě. Koukám taky po ostatních členech kapely, kteří jsou tam též a přemýšlím, že si je také nechám podepsat, ale nemůžu vystoupit z řady.


Ve chvíli, kdy se dostavám na řadu, dav a všichni mizí a jsem tam jenom já a Ville. Automaticky mě zdraví, ani se na mě nepodívá. Když ho německy pozdravím, zvedne oči a zdá se, že je rád, že vidí zrovna mě, protože už jsme spolu dnes přece čest už měli. Vezme si ode mě památník, ale neuvědomuji si, zda mi ho ještě vrátí. Začínáme se spolu bavit. Zeptal se mě na jméno a já říkám, že jsem Tereza. On mé jméno zopakuje a něco k němu dodá, ale já mu moc nerozumím, a tak jsem se zeptala, co říkal a on povídá, že to asi nebude jméno pro dceru. Očividně se mu mé jméno nelíbilo, nevím proč. Říkala jsem mu, že taky ve finském kalendáři mají Terezu nebo Terttu a on „hm,hm“, ale stejně z toho moc nadšený nebyl :-D Pak jsme se nějak dostali na narozeniny. Říkal, že jediné, co o něm všichni vědí, je, kdy se narodil, ale to je všechno. Já jsem říkala, že o něm to možná všichni vědí, ale normálně ve společnosti to nikoho nezajímá a všimnou si toho, až když se třeba přijdeš do třídy a říkáš, že máš dneska narozeniny, takže jim neseš nějaké sweets a všichni:“Ty máš dneska narozeniny?“ A za rok už to zase nikdo neví…Pak jsme se nějak začali bavit o tom, jaké otázky nebo narážky mu od moderátorů vadí. Už si moc nevzpomínám, co to všechno bylo, ale zdálo se, že ho to vážně trápí, protože se k tomuto tématu neustále vracel. Pak vím, že mi říkal, že nejedou nikam do hotelu, ale na Letnou, kde vyzvednou nějaký kamion nebo tourbus a pojedou dál, protože zítra zase vystupují jinde.


To už ale jdu ulicí v Plzni a prohlížím si fotky ve foťáku, jestli vůbec nějaká fotka vyšla. Je tam mraky fotek, který nevím, kde se tam vzaly. Vypadalo to, jakoby si Migé můj foťák přivlastnil na nějakou pokoncertní akci a fotil tam kde koho…:-)